Mapa - Laduškin (Ladushkin)

Laduškin (Ladushkin)
Laduškin ( Ludwigsort; Liudvigsortas; Ludwinów) je město v Kaliningradské oblasti náležící Rusku. Leží 28 km jihozápadně od místního centra, Kaliningradu, kousek od pobřeží Viselského zálivu. V roce 2021 žily ve městě necelé 4 tisíce obyvatel převážně ruské národnosti.

Oblast byla osídlena už v pravěku, o čemž svědčí prehistorická pohřebiště nalezená nedaleko města. Samotná obec byla založena Řádem německých rytířů v roce 1314 a v roce 1593 zde byla postavena papírna. Tu v roce 1597 daroval Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský, regent nemocného Albrechta Fridricha, vlastníkovi tiskárny z Königsbergu Georgu Osterbergerovi. Do roku 1709 často měnila majitele až ji nakonec koupil kníže Fridrich Ludvík Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Becký a nechal ji pojmenovat po sobě Ludwigsort (česky Ludvíkovo místo či Ludvíkov). V roce 1780 byla zchátralá papírna definitivně zavřena a okolní budovy přešly pod správu panství v Charlottenthal (dnes Dubki), kde byla lovecká a rekreační rezidence šlesvického knížete. V polovině 19. století byl v Ludwigsortu vybudován klasicistní zámeček. V 1885 měla obec pouze 175 obyvatel a zemědělský charakter. Na konci 19. století se ale Ludwigsort stal vyhledávaným výletním letoviskem pro obyvatele nedalekého Königsbergu, a tak byla roku 1894 do vesničky dovedena železnice. Před druhou světovou válkou byl postaven kostel, fungovala škola, pošta a počet obyvatel stoupl na cca 1 200. Za války byla ve vsi továrna na střelivo a pro místní dělníky byly postaveny dvojdomky.

Rudá armáda vstoupila do vesnice bez boje 13. března 1945. Po válce bylo veškeré německé obyvatelstvo o odsunuto a nahrazeno dosídlenci z centrálního Ruska. Ludwigsort získal městská práva v roce 1946 a byl přejmenován na Laduškin na počet poručíka Ivana Laduškina, Hrdiny Sovětského svazu, který padl v březnu 1945 nedaleko města. Počet obyvatel začal rychle stoupat a brzy přesáhl předválečný stav. Nedaleká rybářská vesnice Patersort (dnes Beregovoje) byla přičleněna k městu, a tak Laduškin získal přístup k moři. Od roku 1946 do roku 1962 bylo město sídlem přilehlého okresu. Po reorganizaci státní správy byly ale úřady přesunuty do Bagrationovsku. Status okresního města se Laduškinu navrátil v roce 2004.

Ze zajímavých míst stojí za zmínku velký památník obětem druhé světové války, socha poručíka Laduškina a dřevěný pravoslavný kostel postavený v 90. letech. Ve městě je vzrostlý nejméně šestisetletý dub (obvod 6,8 m, vysoký 29 m, koruna 32 m), který se dostal i do znaku města. Nedaleko města se nachází zřícenina řádového hradu Balga.

 
Mapa - Laduškin (Ladushkin)
Mapa
Google Earth - Mapa - Laduškin
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Laduškin
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Laduškin
OpenStreetMap
Mapa - Laduškin - Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa - Laduškin - Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa - Laduškin - OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa - Laduškin - OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa - Laduškin - OpenTopoMap
OpenTopoMap
Mapa - Laduškin - CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa - Laduškin - CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa - Laduškin - OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa - Laduškin - Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa - Laduškin - Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite
Státní území - Rusko
Ruská vlajka
Rusko, plným názvem Ruská federace , je s rozlohou 17 098 246 km² největším státem světa. Zahrnuje značnou část východní Evropy a téměř celou severní Asii. S počtem 146,1 milionu obyvatel je Ruská federace devátá nejlidnatější země na světě.

Sousedy Ruska jsou (od severozápadu proti směru hodinových ručiček): Norsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Bělorusko, Ukrajina, Gruzie, Ázerbájdžán, Kazachstán, Čína, Mongolsko, znovu Čína a Severní Korea. Prostřednictvím Kaliningradské oblasti, strategické západní exklávy, dále sousedí s Litvou a Polskem. Ruské Kurilské ostrovy se nacházejí na dohled od Japonska a k Rusku patřící poloostrov Čukotka není daleko od Aljašky (Spojené státy americké, USA). Území Ruska je rozděleno do 11 časových pásem a 85 samosprávných celků, z toho 22 republik.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
RUB Ruský rubl (Russian ruble) ₽ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
KV Komi (Komi language)
RU Ruština (Russian language)
TT Tatarština (Tatar language)
CE Čečenština (Chechen language)
CV Čuvaština (Chuvash language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Gruzie 
  •  Kazachstán 
  •  Mongolsko 
  •  Severní Korea 
  •  Ázerbájdžán 
  •  Čína 
  •  Bělorusko 
  •  Estonsko 
  •  Finsko 
  •  Litva 
  •  Lotyšsko 
  •  Norsko 
  •  Polsko 
  •  Ukrajina